PSALMI VESPERTINI: BENÁTSKÉ NEŠPORY RANÉHO BAROKA

Mohlo by se zdát, že v dnešní době plné informací je téměř nemožné, aby byl objeven skladatel, jehož dílo dosahuje vysokých kvalit, a přitom je jeho jméno v podstatě neznámé. Přesto existují hudební vědci, kteří věří, že hudební archivy a kostelní kůry stále ukrývají kromě obyčejných blyštivých sklíček také ještě mnohé perly, které je třeba objevit a ukázat světu. Právě díky těmto lidem máme dnes možnost slyšet dílo italského skladatele Giovanniho Antonia Rigattiho. Informací o jeho životě a díle nemáme mnoho. I v rodné Itálii, kde bylo Rigattiho jméno poprvé představeno veřejnosti teprve v sedmdesátých letech 20. století, dodnes existuje jen několik odborných textů o tomto skladateli. Vzhledem ke kráse skladatelovy hudby a jeho historickému významu mezi skladateli 1. poloviny 17. století ale předpokládáme, že se jeho dílo stane brzy předmětem rozsáhlejších studií a hlavně že se natrvalo usadí v repertoáru mnohých souborů specializujících se na interpretaci staré hudby.

Giovanni Antonio Rigatti (1613–1648) prožil většinu svého ne příliš dlouhého života v rodných Benátkách. Jako kněz se věnoval kompozicím především duchovním, jeho dílo ale obsahuje i dva svazky madrigalů. Rigatti komponoval v době, kdy se do povědomí veřejnosti trvale usazovala opera. Vzhledem k tomu, že duchovně orientovaný Rigatti tento nový trend opomíjel, stojí jeho dílo poněkud v pozadí za dílem slavnějšího a o něco staršího Claudia Monteverdiho. Vliv tohoto slavného skladatele a kapelníka dómu sv. Marka na Rigattiho hudbu je zjevný. Oba skladatelé se znali, vždyť Rigatti byl v mládí zpěvákem sboru u sv. Marka, který Monteverdi řídil. Později se zde stal knězem. Od roku 1635 pak působil dva roky jako maestro di capella v katedrále v Udine. Do Benátek se ale vrátil a působil zde jako kapelník Benátského patriarchátu a také jako pedagog na Conservatorio degli Incurabili, benátské charitativní instituci, která se starala o sirotky a děti z nejchudších rodin a poskytovala jim vysoce kvalitní hudební vzdělání. Je pravděpodobné, že také usiloval o získání místa u Vídeňského dvora, neboť jeho nejznámější sbírka skladeb „Messa e salmi“, publikovaná v roce 1640, nese věnování císaři Ferdinandovi III. Ještě během života vyšlo tiskem celkem jedenáct svazků jeho hudby, přičemž pouze dva obsahují madrigaly. V ostatních nalezneme hudbu ryze duchovní: mše, žalmy nebo mariánské antifony. 

Rigattiho hudba, jak ostatně na dnešním koncertě uslyšíme, je velmi různorodá. Koncert rámují dvě rozsáhlé skladby, osmihlasé Dixit a sedmihlasé Magnificat. Obě kompozice v sobě spojují jak mohutné sborové tutti a lyrické ansábly, tak i dramatická sólová ariosa. Stylově plně reflektují nejnovější hudební postupy spojené s vývojem opery. Pětihlasé žalmy Nisi Dominus a Lauda Jerusalem naopak odkazují ke starším madrigalovým a motetovým formám pozdní renesance. Žalmy Laudate Dominum a Nisi Dominus pak stojí někde uprostřed. Čtyřhlasý sbor je pravidelně přerušován krátkými vstupy sólistů. Opisy těchto dvou skladeb pocházejí z kroměřížského zámeckého archivu. Poslední dvě skladby dnešního programu nejsou dílem Giovanniho Antonia Rigattiho, ale jeho dvou slavných současníků. Autorem pětihlasé antifony Alma redemptoris mater je Francesco Cavalli, který působil jako varhaník v dómu sv. Marka v Benátkách a zároveň je autorem bezmála 50 oper. Autorem osmihlasé antifony Ave maris stella je Claudio Monteverdi. Tato antifona je součástí Monteverdiho slavných Mariánských nešpor. 

Vokální soubor Ensemble Hilaris byl založen v únoru roku 2011, jeho uměleckým vedoucím je od počátku sbormistr a muzikolog Kryštof Spirit. Soubor se zaměřuje zejména na interpretaci hudby období renesance a baroka, ale svůj repertoár stále častěji rozšiřuje i o hudbu mladší, zejména soudobou. V programech souboru se pravidelně objevují skladby jak Orlanda di Lassa, Tomáse Luise de Victorii, Domenica Scarlattiho, Johanna Sebastiana Bacha nebo Jana Dismase Zelenky, tak také Arvo Pärta, Mortena Lauridsena, Jana Nováka nebo Igora Stravinského. Ensemble Hilaris má ve svém repertoáru díla čistě a-capella, spolupracuje ale také s instrumentalisty, kteří se specializují na interpretaci staré hudby. Vokální soubor Ensemble Hilaris za dobu své existence vystupoval na domácích festivalech (např. Theatrum Kuks, Stamicovy slavnosti, Nekonvenční žižkovský podzim nebo na festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos) a na řadě samostatných koncertů. V roce 2015 se představil v italském Spilimbergu na festivalu staré hudby Musica antica. Pravidelně také pořádá benefiční akce. Na dnešní koncert si přizval ke spolupráci instrumentalisty, kteří se specializují na interpretaci staré hudby, a to houslisty Víta Nermuta a Jana Lokajíčka, loutnistu Miloslava Študenta a varhanici Jiřinu Dvořákovou-Marešovou.

Krištof Spirit

Účinkují

Esemble Hilaris
Krištof Spirit, umělecký vedoucí
Irena Čápová, Eva Vítková, Martina Spiritová, soprán
Michaela Vostřelová, Lea Bezděková, Martina Kneiflová, alt
Stanislav Kneifl, Jan Němeček, tenor
Marek Leitl, Kryštof Spirit, bas
Vít Nermut, Jan Lokajíček, housle
Miloslav Študent, arciloutna
Jiřina Dvořáková-Marešová, varhanní pozitiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *